Publikace Bez sexistických brýlí přináší čtyři studie prohlubující odbornou diskuzi o sexistické reklamě v České republice. Autorky nahlédly sexismus v reklamě pohledem sociologickým, právně-filozofickým, politologickým a porovnaly fungování samoregulace se zákonnou regulací reklamy.

V publikace můžete najít text Veroniky Bazalové z Kanceláře veřejného ochránce práv, který kriticky reflektuje samoregulační praxi v oblasti sexistické reklamy v České republice a odpovídá na otázky: Funguje Rada pro reklamu dostatečně? Jaká je úloha samoregulace reklamy? Jaký má vztah k zákonné regulaci?

Autorkou dalšího textu – „Svoboda sexistického projevu” – je Jana Kvasnicová, rovněž z Kanceláře veřejného ochránce práv. Zabývá se hranicemi svobody projevu a zkoumáním, zda je sexistickými reklamami překračována, či ne. Lze aplikovat argument pravdy J. S. Milla, argument seberealizace, který je založen na předpokladu, že individuální seberealizace je žádoucím cílem, argument demokracie či argument favorizace svobody na příklady sexistických reklam?

Text Petry Havlíkové se zabývá poznáváním hranic sexistické reklamy a jejích důsledků ve společnosti. Vybírá si firmy, které ve svých reklamách zobrazují ženy i muže, a zamýšlí se, jestli tyto reklamy reprodukují naše představy toho, jak má ženství a mužství vypadat. Ne všechny reklamy v této kapitole jsou sexistické v tom smyslu, jak si je většina z nás představí. Jsou však dokladem toho, že reklamní svět ukazuje role mužů a žen méně pestře než realita.

Posledním textem je analýza Kateřiny Kňapové, která přináší téma sexismu v politických kampaních a jeho vlivu na reprezentaci žen ve veřejných funkcích. Text „Sexismus v politických kampaních a politické reklamě” se zamýšlí nad tím, jak je využíváno tělo a vzhled političek v politických kampaních. Jak těchto „zbraní” využívají samotné političky? Kde je hranice svobodné sebeprezentace a kde etické volební kampaně?

Kromě mnoha dalších témat se ve statích opakuje například téma vztahu svobody sebeprezentace žen a obecného nároku na etickou reklamu. Kde je hranice pro vlastní vyjádření a svobodné využívání vlastního těla a kde už jsou etické a zákonné normy reklamy rozhodně překročeny? Ženy jsou například kritizovány za to, jak vypadají a jak se oblékají takřka neustále. Proto se zdá z feministického hlediska minimálně nevhodné, pokud se žena
rozhodne jako osobnost propagovat určitý produkt a je u toho vyzývavě (ne)oblečená. Zobrazení reklam ve veřejném prostoru také nelze brát jako čistě osobní prezentaci, neboť ovlivňuje nás všechny. Jednotlivé texty této publikace přinášejí zajímavé vhledy, zaujímají různá stanoviska, a pokud vás téma sexistické reklamy zajímá, můžete si je přečíst právě teď.

Publikace ke stažení: Bez sexistických brýlí