Studující

Například plánované zavedení školného bude mít větší negativní dopad na ženy. Investice do vzdělání se ženám vyplatí méně, neboť ani výborné vzdělání jim nezajišťuje finanční ohodnocení srovnatelné s muži. Naopak největší rozdíl v neprospěch žen vykazují příjmy vysokoškolsky vzdělaných žen oproti příjmům mužů vyskoškoláků. V konečném důsledku může zavedení školného vést k dalšímu poklesu porodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen.

Nezaměstnané

Ženy také ve vyšší míře trpí nezaměstnaností, častěji se ocitají v dlouhodobé nezaměstnanosti a navíc čelí diskriminaci při hledání zaměstnání. Změny v zákoníku práce, které neumožňují si mírně přivydělávat a pobírat podporu v nezaměstnanosti, tak snižují možnost jejich zaměstnatelnosti. Vládní návrhy, které chtějí zjednodušit zaměstnavatelům vypovězení zaměstnanců a zaměstnankyň legitimizují diskriminaci na základě pohlaví a věku.

Matky na rodičovské dovolené

Také finanční situace matek na rodičovské dovolené se díky vládním reformám v posledním roce zhoršila. Současně v ČR v podstatě neexistují zařízení péče o děti do tří let a předškolní zařízení jsou kapacitně přeplněná. Matka, která se rozhodne nebo musí vrátit zpět do práce dříve než po třech letech, tak nemá možnost. Finančně zůstává závislá na rodičovském příspěvku. Vláda se podpoře veřejných předškolních zařízení péče o děti nevěnuje a snižováním rodičovského příspěvku a rušením porodného uvádí rodiče s malými dětmi do těžké finanční situace.

Migrantky

Nedostatek služeb péče o děti se výrazně dotýká také žen migrantek, ty obvykle potřebují být ekonomicky aktivní, což je i důležitou součástí jejich integrace. Včasná integrace je důležitá také pro jejich děti, které se díky ní dostanou mezi děti rodilých mluvčí. Velkým problémem migrantek je i omezený přístup do veřejného zdravotního pojištění, což má za následek nižší kvalitu péče, která se jim dostane.

Samoživitelky

Platné nebo chystané změny zákonů nezlepšují, ale spíše zhoršují situaci žen samoživitelek. Rodiny vedené jedním rodičem tvoří téměř 20 % všech rodin v ČR a trend je vzrůstající. Ženy tvoří 90 % osob, jež vedou tyto domácnosti. Tato skupina obyvatelstva je jednou ze skupin nejvíce ohrožených chudobou. Na ženy samoživitelky dopadají již teď výše uvedené problémy, jako špatná dostupnost veřejných předškolních zařízení pro děti, snížení celkové výše rodičovského příspěvku (při čtyřleté variantě), či zrušení možnosti přivýdělku při podpoře v nezaměstnanosti. Jejich situaci ještě zhoršuje zrušení sociálního příplatku pro rodiče, který využívalo 56% žen samoživitelek. Možná pomoc – chystaná sleva na daních pro rodiče, kteří platí za hlídání předškolních dětí – se týká pouze těch rodin, ve kterých pracují oba rodiče, tedy ne samoživitelek. Dlouhodobým problémem zůstává nízké výživné a jeho neplacení.

Pracující

Většina výše uvedených problémů má společnou příčinu – nerovné odměňování žen. Ženy průměrně vydělávají o čtvrtinu méně než muži, tento rozdíl se ještě zvyšuje s dosaženým vzděláním. Současně jsou ženy znevýhodňovány v přístupu k vedoucím pozicím. Reformy se tímto stavem vůbec nezabývají, naopak situaci řady žen ještě zhoršují.

Penzistky

Tuto situaci nereflektuje ani plánovaná penzijní reforma, která předpokládá posilování druhého pilíře důchodového zabezpečení (soukromé penzijní fondy) na úkor prvního (průběžný systém), tedy že si na důchod budeme přispívat sami. Ženy, které průměrně vydělávají méně, budou mít i nižší penzi a stejně tak horší budou jejich možnosti si na penzi spořit.