22.11.2011

Evropské odborové svazy státních služeb varují před dopady krize a ekonomických úsporných opatření na ženy

(publikováno dne 19. září 2011)

Na výročním zasedání Evropské federace odborových svazů státních služeb (EPSU) výbor pro ženy a genderovou rovnost projednával dopady hospodářské krize a úsporných opatření vlády. Tato opatření byla přijata vládami napříč Evropou a mají velký vliv na ženy pracující ve veřejném prostoru i na rovnost žen a mužů obecně. Byla diskutována předběžná zjištění výzkumu, jehož zadavatelem byla právě EPSU, který se zabýval platy a pracovními místy ve veřejném sektoru ve čtyřech evropských zemích. Výzkum ukazuje, že první vlna úsporných opatření představuje mnohem větší zátěž pro hůře placené zaměstnance veřejného sektoru, z nichž většina jsou právě ženy.

Evropská federace odborových svazů veřejných služeb představuje více než 270 organizací – tedy osm milionů pracovníků ve státním sektoru

Odborové organizace byly v čele dlouhé kampaně pro záchranu rovnosti žen v zaměstnání a snažily se zajistit opatření proti genderové platové nerovnosti a jiným nerovnostem na základě pohlaví na evropské i národní úrovni. Nicméně se ukazuje, že finanční a ekonomická krize  a krácení státních výdajů může znehodnotit významné úspěchy, kterých bylo dosaženo mnoha lety tvrdé práce v oblasti rovnosti žen a mužů.

Výzkum ukázal, že navzdory tomu, že ženy tvoří obrovskou část zaměstnanců státního sektoru, žádná z vlád nereflektovala genderový dopad svých úsporných opatření. Gloria Mills, prezidentka výboru pro rovnost žen a genderovou rovnost, prohlásila: „Tato tichá krize má velký dopad na ženy, a to jak z hlediska ohrožení jejich pracovních míst, tak z hlediska nepřiměřených škrtů v oblasti státních služeb a sociálního zabezpečení. Nemůžeme tuto situaci tolerovat. Je čas dát pracujícím ženám hlas a nechat je mluvit. Ženy požadují, aby vláda plnila své právní a morální povinnosti a aby se tedy nevracela zpět při cestě k zajištění rovnosti žen a mužů na pracovišti a v celé společnosti.“

EPSU kritizoval dále krátkozrakost evropských vlád, Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu, jejichž politika způsobila, že pracovníci a pracovnice platí za krizi, kterou nezpůsobili/y. V červenci 2010 EPSU vyzval Evropskou komisi, aby urychleně přehodnotila škrty mající negativní vliv na genderovou rovnost. Tato výzva byla ignorována. Výzkum EPSU dokázal, že takováto politika má nepřiměřený a negativní vliv na ženy. Výbor podpořil názor EPSU, že existuje alternativa k těmto úsporným opatřením – vyšší progresivní zdanění a alternativní ekonomický model, který se soustřeďuje na spravedlnost a rovnost. Také zopakoval obavy světového odborového hnutí s ohledem na odborová práva, konkrétně ve vztahu ke kolektivnímu vyjednávání a autonomii sociálních partnerů.

Strategie Evropa 2020 a strategie Evropské komise pro genderovou rovnost stanovují řadu závazků týkajících se zvýšení participace žen na pracovním trhu  a snížení platových rozdílů mezi ženami a muži. Tyto závazky budou nesplnitelné, jestliže nebudou zavedena jiná opatření.

Ze zprávy Evropské ženské lobby přeložila: Klára Chládková